Bentonite in the prevention and treatment of diarrhoea in newborn calves


Bartos, J.; Habrda, J.

Veterinarni Medicina 19(12): 707-716

1974


Bentonite (Bentonitum Spofa) in the dose of one spoonful was preventively administered to 240 calves in 10 herdy once to three times a dayy. In 44.2 % of calves, diarrhea occurred after 6.2 days, on an average. The control group was formed by 241 calves; 53.10/of these calves showed signs of disease after 5.7 days, on an average. The difference is statistically significant (P=0.05). Bentonite, was used therapeutically in the dose of two spoonfuls administered twice to three times a day to calves. 96.2 % of these calves recovered, relapses occurred in 4.7 %, emergency slaughter in 0.4 %; the mortality was 3.4 % of the number of treated calves and 1.7 0/0 of the total number of calves. In the group of calves which had been treated also preventively with bentonite, the same preparation healed 96.2 0/0 of 106 calves, and in the group of animals without preventive bentonite administration the rate of recovered cases was 96.1 of 128 animals.

BENTONIT
V
PREVENCI
A
LÉČBĚ
PROMOVÝCH
ONEMOCNĚNI
NOVOROZENÝCH
TELAT
J.
Bartoš,
J.
Habrda
Výzkumný
'ústav
veterinárního.
lékařství,
Brno
BARTOŠ
J.,
HABRDA
J.
Bentonit
v
prevenci
a
léčbě
průjmových
onemocnění
novorozených
telat.
Vet.
Med.
(Praha)
19
(12)
:
707-716,
1974.
V
10
chovech
byl
podáván
preventivně
240
telatům
bentonit
(Bentonitum
Spofa)
v
dávce
jedné
polévkové
lžíce
jednou
třikrát
denně.
Průjem
nastal
u
44,2
%
telat
průměrně
za
6,2
dne.
Kontrolní
skupinu
tvořilo
241
tele,
onemocnělo
53,1
%
telat
průměrně
za
5,7
dne.
Rozdíl
je
statisticky
významný
(P
=
0,05).
Léčebně
byl
použit
bentonit
v
dávce
dvou
polévkových
lžic
dvakrát
třikrát
denně
u
234
telat,
z
nichž
se
vyléčilo
96,2
%,
recidivy
nastaly
u
4,7%,
nutné
porážky
byly
u
0,4
%,
úhyny
z
počtu
léčených
činily
3,4
%
a
úhyny
z
celkového
počtu
telat
1,7
%.
Ve
skupině
telat,
která
dostávala
bentonit
již
preventivně,
se
vy-
léčilo
stejným
lékem
96,2
%
ze
106
telat
a
ve
skupině
telat,
která
jej
nedostá-
vala
preventivně,
se
uzdravilo
96,1
%
ze
128
telat.
mláďata;
gastroenteritidy;
telata;
E.
coli;
chemoprofylaxe;
terapie;
Bentonitum
Spofa
Bentonit
je
přírodní
zemina,
jejíž
podstatnou
část
tvoří
hydratovaný
kře-
mičitan
hlinitý
koloidní
povahy,
obsahující
bentonit
sodný
a
menší
podíly
slou-
čenin
draselných,
hořečnatých,
vápenatých,
železitých
a
jiných.
Ve
vodě
ani
v
or-
ganických
rozpouštědlech
se
téměř
nerozpouští.
značnou
bobtnavou
schopnost,
s
vodou
dává
gel
mýdlového
charakteru
(G
r
e
g
o
r
a
Č
í
č
e
l
1969).
V
ne-
patrném
množství
je
bentonit
obsažen
ve
specialitě
Streptonamid
Spofa.
Ve
výživě
zvířat
je
bentonit
přidáván
do
krmiva
pro
zlepšení
fyzikálních
vlastností
granulí.
vliv
i
na
zvýšení
přírůstků,
absorbuje
totiž
vodu
v
množství
rovném
10
15násobku
své
váhy
a
tak
prodlouží
dobu
setrvání
krmiva
v
trávicím
traktu
a
zlepší
jeho
využití
(F
e
e
d
s
t
u
f
f
s
1967).
B
u
r
k
i
t
(1969)
doporučuje
u
ročních
jalovic
za
nejvhodnější
2%
koncentraci
Na-bentonitu.
Jeho
přidání
v
prvních
obdobích
výkrmu
se
projevilo
příznivě
zvý-
šenými
přírůstky.
Q
u
i
e
s
e
n
b
e
r
r
y
a
Bradley
(1964)
zjistili,
že
přísada
2,5
5
%
Na-bentonitu
do
krmiva
podstatně
snížila
obsah
vody
v
trusu
nosnic
nezávisle
na
ročním
období,
zvýšila
tělesnou
váhu
i
váhu
vajec
(bez
vlivu
na
zvýšení
snášky)
a
zlepšila
využití
krmiva,.
Almquist
(1967)
uvedl,
že
přídavek
2
%
bentonitu
(sodného,
resp.
vápenatého)
měl
malý,
ale
jasně
příznivý
účinek
na
retenci
živin
z
krmiva
krůtat.
Martin
a
kol.
(1969)
sledovali
vliv
Na-bentonitu
u
ovcí
při
zkrmování
diet
obsahujících
močovinu
na
retenci
vápníku,
fosforu
a
čpavku.
R
i
n
d
s
i
g
a
S
c
h
u
1
t
z
(1970)
zjistili
u
dojnic
při
podání
bentonitu
zvýšené
vylučování
vápníku
a
fosforu
výkaly.
Everson
a
kol.
(1971)
uvádějí,
že
bentonit
snižuje
kyselost
siláže
a
napo-
máhá
zvyšovat
syntézu
bílkoviny
mikroflorou
z
nebílkovinných
přídavků.
VETERINARNI
MEDICfNA,
19
(XLVII),
1974,
Č.
12
707
Anderson
(1972)
referuje
o
novém
zdroji
proteinu
pro
zvířata
(„golden-pro"),
který
obsahuje
bentonit,
močovinu
a
želatinizované
zrno.
Výsledky
prací
různých
autorů
nejsou
však
úpině
souhlasné.
Bentonit
může
působit
jak
příznivě
(zlepšené
využití
dusíku),
tak
i
nepříznivě
(snížené
využití
mi-
nerálií).
Slanina
a
kol.
(1973)
sledovali
vliv
montmorillonitu
(bentonitu)
u
ovcí
(15
gl
/kus
a
den)
a
skotu
(15
a
27
g/100
kg)
v
klinických
podmínkách
po
dobu
12,
28
resp.
42
dní
na
snášenlivost,
ovlivnění
chuti,
tvorbu
geosedimentu,
bachorovou
aciditu
a
na
některé
další
ukazatele.
Bentonit
v
použitých
dávkách
neměl
nepříznivý
vliv
na
zdravotní
stav
ovcí
a
skotu,
přičemž
vhodné
upravoval
bachorovou
aciditu
a
hodnoty
prchavých
mastných
kyselin.
Vliv
minerálů
zeminy
montmorillonitu
a
kaolinitu
na
mikroorganismy
studovali
S
to
t
z
k
y
a
R
e
m
(1966,
1967).
Jones
(1968)
uvádí,
že
bentonit
podporuje
exkreci
a
střevní
absorpci
nežádoucích
toxických
látek
z
trávi-
cího
traktu.
Bentonit
jsme
se
rozhodli
zkoušet
u
telat
v
prevenci
a
léčbě
průjmových
one-
mocnění
telat
proto,
že
vysokou
schopnost
vázat
vodu
a
vytvořit
ochranný
po-
vlak
na
povrchu
zánětlivě
změněné
sliznice.
V
dostupné
literatuře
jsme
nenašli
práce,
které
by
pojednávaly
o
jeho
použití
při
prevenci
nebo
léčbě
gastroenteritid
novoro-
zených
telat.
MATERIÁL
A
METODA
Preventivně
jsme
podávali
od
narození
jednu
polévkovou
lžíci
bentonitu
ve
třech
chovech
jednou
denně,
v
šesti
chovech
dvakrát
denně
a
ve
dvou
chovech
třikrát
denně.
Bentonitum
Spofa
(Depuratum
puls.
subtilissimus)
jsme
apliko-
vali
před
příjmem
krmiva
po
šest
dní
celkem
240
telatům.
Kontrolní
skupinu
bez
prevence
tvořilo
241
tele.
Nastal-li
průjem
u
telat,
aplikovali
jsme
léčebně
dvě
polévkové
lžíce
bentonitu
dvakrát
třikrát
denně.
S
léčbou
se
v
chovech
pokra-
čovalo
ještě
jeden
dva
dny
po
vyléčení,
aby
se
zabránilo
vzniku
recidiv
(tj.
návrat
průjmů
od
čtyř
dnů
po
vyléčení).
Pokusy
byly
provedeny
v
10
chovech
v
období
od
1.
2.
1972
do
16.
10.
1973
v
okresech
Senica,
Uherské
Hradiště,
Vyškov,
Trnava.
Případy
pupečních
infekcí
a
těžších
bronchopneumonií
jsme
vylučovali
z
,
hodnocení.
Mikrobiologicky
jsme
.vyšetřovali
orgány
a
obsah
střev.
Kmeny
E.
coli
jsme
zařazovali
podle
biochemických
a
kultivačních
vlastností
(S
e
d
l
á
k,
R
i
s
c
h
e
1961).
Sérotypy
izolovaných
kmenů
E.
coli
jsme
zjišto-
valí
pomalou
zkumavkovou
aglutinací
pomocí
sér
patogennich
sérotypů.
V
šesti
chovech
jsme
zachytili
patogenní
sérotypy
E.
coli,
které
S
a
l
a
j
k
a
(1968),
S
alajka
a
Štěpánek
(1971)
i
jiní
autoři
označují
za
patogenní:
SS
Slav-
kov
(Sl),
farma
Hrušky
(Hr):
O
101,
O
9,
0,
15;
SS
Uherský
Brod
(U.
B),
farma
Nový
Dvůr
(N.
D.):
O
101,
O
9,
O
115,
O
15,
O
117;
JZD
Polešovice
(Po):
O
101,
O
9,
O
115,
O
8,
O
117;
SS
Březolupy
(Bř):
O
78;
JZD
Uherský
Ostroh
(U.
O.):
O
101;
JRD
Čáčov
(Čá)
:
O
101,
O
78,
O
8,
O
15.
Ve
zbýva-
jících
čtyřech
chovech
(JRD
Senica
(Se),
JZD
Nedakonice
(Ne),
JZD
Ostrož-
ská
Nová
Ves
(O.
N.
V.)
a
Šl'achtitelský
a
semenársky
podnik
Bučany
(ŠaSP
Bu)
jsme
patogenní
sérotypy
nezjistili.
V
devíti
,chovech
odchovávají
telata
sá-
ním,
pouze
v
SS
napájením.
Statistickou
významnost
výsledků
jsme
hádnotili
testem
x
2
(R
o
t
h
a
kol.
1962,
Myslivec
1957).
VÝSLEDKY
a)
PREVENČNÍ
ÚČINNOST
BENTONITU
(tab.
I)
Ve
dvou
chovech
jsme
podávali
jednu
polévkovou
lžíci
bentonitu
třikrát
denně.
V
souhrnu
obou
chovů
nebyl
zjištěn
statisticky
významný
rozdíl
ve
výskytu
onemocnění
mezi
skupinami
pokusnými
a
kontrólními.
Již
během
prevence
one-
708
VETERINÁRNÍ
MEDICINA
-
1974
mocnělo
51,6
%
telat,
dalších
35,5
%
telat
po
jejím
ukončení.
V
obou
cho-
vech
morbidita
v
kontrolních
skupinách
byla
vyšší
než
50
%.
V
chovu
SS
U.
B.,
farma
N.
D.,
byly
zjištěny
patogenní
sérotypy
E.
coli,
v
chovu
JZD
Ne
patogenní
sérotypy
zjištěny
nebyly.
V
obou
chovech
onemocnělo
v
pokusných
skupinách
více
telat.
V
SS
U.
B.,
farma
N.
D.,
o
10,7
%
více
a
v
JZD
Ne
o
5,4
%
více
telat.
I.
Porovnání
účinnosti
preventivně
podávaněho.
bentonitu
proti
skupinám
telat
bez
prevence
Počet
chovů
2
Období
Prevence
MRAL
Dávka
pro
die
(polévkové
lžíce)
'
Počet
telat
Průjem
nastal
počet
telat
průměr
v
%
min.
max.
onemocněni
v
den
po
narození
průměr
min.
max.
8.
4.-
26.7.
1972
bentonit
3
31
27
87,1
(85,7
-
90,0)
6,0
(1,5
-11,0)
bez
prevence
37
29
78,4
(75,0-84,6)
6,7
(1,0-11,0)
6
1.
2.
1972
16.
10.
1973
bentonit
2
144
47
32,6+)
(14,8
-
81,3)
7,2
(1,0
-
13,0)
bez
prevence
133
64
48,1+)
(28,0-64,3)
6,2
(1,0--14,0)
3
20.
3.-
9.9.
1973
bentonit
1
65
32
49,2
(13,6-84,6)
5,0
(1,0-
8,0)
bez
prevence
71
35
49,3
(26,7
-
73,3)
4,0
(0
-10,0)
10
1.
2.
1972
16. 10.
1973
bentonit
1
3
240
106
44,2*)
(13,6-90,0)
6,2
(1,0
-13,0)
bez
prevence
241
.ten.
128
53,1*)
(26,7-
84,6)
5,7
(0
-
14,0)
411I•11
Vysvětlivky:
1
)
statistická
významnost
(P
=
0,01)
*)
statistická
významnost
(P
=
0,05)
V
šesti
chovech
jsme
aplikovali
jednu
polévkovou
lžíci
bentonitu
dvakrát
denně.
V
souhrnu
všech
šesti
chovů
byl
ve
skupině
telat
s
prevencí
zaznamenán
statisticky
významně
(P
=
0,01)
nižší
výskyt
onemocnění
než
ve
skupině
ber,
prevence.
Rozdíl
činil
15,5
%.
Během
prevence
onemocnělo
15,3
I
3/0
telat,
po
jejím
ukončení
17,3
%
telat.
Ve
čtyřech
chovech
jsme
zjistili
patogenní
séro-
typy
E.
coli,
ve
zbývajících
dvou
nikoliv.
Ve
všech
čtyřech
chovech
s
výskytem.
patogenních
sérotypy
jsme
zjistili
snížení
výskytu
onemocnění
u
skupin
telat;
která
dostávala
preventivně
bentonit.
Snížení
morbidity
ve
srovnání
s
kontrolní-
mi
skupinami
se
v
jednotlivých
chovech
pohybovalo
od
4,6
%
de,
28,1
%.
V
prů-
VETERINARN1
1.1EDICINA
-
1974
709
měru
těchto
čtyř
chovů
představuje
snížení
morbidity
18,6
%
a
je
statisticky
významné
(P
=
0,01).
Ve
dvou
chovech,
v
nichž
jsme
nezjistili
výskyt
pato-
genních
sérotypů,
došlo
v
chovu
JZD
O.
N.
V.
ke
snížení
o
23,8
%
proti
kon-
trolní
skupině,
v
chovu
JZD
Ne
došlo
naopak
ke
zvýšení
výskytu
onemocnění
o
17,0
%.
Ve
třech
chovech
jsme
aplikovali
jednu
polévkovou
lžíci
bentonitu
pouze
jednou
denně.
V
souhrnu
tří
chovů
nebyl
zjištěn
statisticky
významný
rozdíl
ve
výskytu
průjmů
mezi
skupinami
pokusnými
a
kontrolními.
Již
během
prevence
onemocnělo
38,5
%
tela*
a
dalších
10,8
%
telat
po
jejím
ukončení.
V
jednom
chovu
(JRD
Čá)
jsme
zjistili
výskyt
patogenních
sérotypů
E.
coli,
ve
dvou
chovech
nikoliv
(ŠaSP
Bu,
JRD
Se).
V
JRD
Čá
došlo
proti
26,7
%
morbiditě
kontrolní
skupině
ke
zvýšení
onemocnění
v
pokusné
skupině
o
14,5
%.
V
cho-
vu
ŠaSP
Bu
byla
také
morbidita
v
pokusné
skupině
vyšší
o
11,3
%.
Naproti
tomu.
JRD
Se
se
morbidita
v
pokusné
skupině
snížila
o
21,0
%.
Nejlepších
výsledků
bylo
tedy
dosaženo
při
aplikaci
jedné
lžíce
bentonitu
podávané
dvakrát
denně
především
v
chovech
s
výskytem
patogenních
sérotypů
E.
coli,
v
nichž
se
dosáhlo
průměrného
snížení
morbidity
o
18,6
%.
Rozdíl
je
statisticky
významný
(P
=
0,01).
Porovnáme-li
výsledky
bez
ohledu
na
dávkování
z
hlediska
výskytu
patogen-
ních
sérotypů,
dostaneme
tyto
průměrné
výsledky
ze
šesti
chovů:
při
prevenci
bentonitem
nastal
průjem
u
38,8
%
telat,
u
skupiny
telat
bez
prevence
u
50,0
%
telat,
tedy
o
11,2
%
více.
Tento
rozdíl
je
statisticky
významný
(P
=
0,1).
Průměrné
výsledky
čtyř
chovů,
v
nichž
nebyly
zjištěny
patogenní
séro-
typy,
se
jeví
takto:
při
prevenci
bentonitem
nastal
průjem
u
51,5
%
telat,
ve
sku-
pině
telat
bez
prevence
u
56,9
%
telat,
tedy
pouze
o
5,4
%
méně.
Rozdíl
není
statisticky
významný.
Porovnání
výsledků
z
hlediska
výskytu
morbidity
v
kon-
trolních
skupinách:
V
pěti
chovech
s
výskytem
morbidity
vyšší
než
50
%
nastal
průjem
po
prevenci
bentonitem
u
69,6
%
telat
a
ve
skupině
bez
prevence
onemoc-
nělo
68,3
%.
Rozdíl
o
1,3
%
mezi
skupinami
není
statisticky
významný.
V
pěti
chovech
s
výskytem
morbidity
nižším
než
50
%
mělo
průjem
ve
skupině
po
pre-
venci
bentonitem
20,8
%
telat,
zatím
co
ve
skupině
bez
prevence
37,3.%
telat,
tedy
o
16,5
%
více.
Tento
rozdíl
je
statisticky
významný
(P
=
0,01).
Spojíme-li
výsledky
ze
všech
10
chovů
bez
ohledu
na
dávkování
bentonitu,
morbiditu
v
kontrolních
skupinách
a
na
výskyt
patogenních
sérotypů,
zjistíme,
že
ve
skupině,
která
dostávala
bentonit
preventivně,
onemocnělo
o
8,9
%
méně
telat
proti
skupině
bez
prevence.
Tento
rozdíl
je
statisticky
významný
(P
0,05).
Ve
skupině
telat
s
prevencí
onemocnělo
26,3
%
telat
již
během
pre-
vence
a
17,9
%
telat
po
jejím
ukončení.
b)
TERAPEUTICKA.
MINNOST
BENTONITU
Léčebně
jsme
aplikovali
dvě
polévkové
lžíce
bentonitu
dvakrát
třikrát
denně.
V
chovech
s
výskytem
patogenních
sérotypů
jsme
ve
skupinách
telat,
která
dostávala
bentonit
již
preventivně,
vyléčili
100
%
telat
v
pěti
chovech
ze
šesti,
pouze
v
jednom
chovu
bylo
71,4
%
vyléčených
telat.
Jednalo
se
o
JRD
Čá,
v
němž
jsme
kromě
patogenních
sérotypů
E.
coli,
zjistili
také
výskyt
bedsonii.
Ve
skupinách
telat,
která
nedostávala
prevenci,
jsme
v
chovech
s
výskytem
pa
-
togennich
sérotypů
zjistili
100
%
terapeutický
efekt
ve
čtyřech
chovech
ze
šesti.
Nižšího
účinku
jsme
dosáhli
v
chovu
JZD
U.
O.,
kde
se
vyléčilo
84,6
%
telat
a
SS
Sl.,
farma
Hr,
s
92,3
%
vyléčených
telat.
Z
pěti
chovů,
v
nichž
jsme
patogenní
sérotypy
nezjistili,
se
ve
skupinách
telat
s
prevencí
uzdravilo
100
%
telat
ve
čtyřech
chovech;
v
jednom
chovu
jsme
710
VETERINARNI
MEDICINA
-
1974
zaznamenali
90,9
%
vyléčených
telat.
Ve
skupině
telat
bez
prevence
jsme
vy-
léčili
100:%
telat
ve
třech
chovech
z
pěti,
ve
zbývajících
dvou
chovech
bylo
vy-
léčeno
90,9
%
a
95,5
%
telat.
Shrneme-li
výsledky
z
jednotlivých
chovů,
zjistíme,
že
při
léčbě
bentonitem
v
chovech
s
výskytem
patogenních
sérotypů
se
vyléčilo
celkem
95,8
%
telat.
Z
toho
ve
skupině
s
prevencí
se
uzdravilo
96,3
%
a
ve
skupině
bez
prevence
95,5
%
telat.
V
chovech,
v
nichž
jsme
patogenní
sérotypy
nezjistili,
bylo
vyléčeno
celkem
96,5
%
telat.
Z
toho
ve
skupině
telat
s
prevencí
se
uzdravilo
96,2
%
a
ve
sku-
pině
bez
prevence
96,8
%
telat.
Při
spojení
výsledků
ze
všech
chovů
dohromady
bez
ohledu
na
výskyt
pa-
togenních
sérotypů
zjistíme,
že
bentonitem
jsme
vyléčili
celkem
96,2
%
telat..
Recidivy
se
vyskytly
u
4,7
%
telat,
nutné
porážky
u
0,4
%
telat.
Úhyny
z
počtu
léčených
činily
3,4
%
a
úhyny
z
celkového
počtu
telat
1,7
%.
Ve
skupině
telat,
která
dostávala
bentonit
již
preventivně,
se
uzdravilo
96,2
%
a
ve
skupině
bez,
prevence
96,1
%
telat.
DISKUSE
Snížení
výskytu
průjmů
o
8,9
%
v
deseti
chovech
je
sice
statisticky
vý-
znamné
(P
=
0,05),
avšak
z
hlediska
praxe
nepostačující.
Lepšího
výsledku
jsme
dosáhli
y
šesti
chovech,
v
nichž
jsme
aplikovali
jednu
polévkovou
lžíci
dvakrát
denně.
Morbidita
v
pokusné
skupině
byla
nižší
o
15,5
%
(P
=
0,01).
Lepší
účinnost
(o
11,2
%)
byla
dále
zjištěna
v
chovech
s
výskytem
patogenních
sérotypů
(P
=
0,1)
než
v
chovech,
kde
patogenní
sérotypy
zjištěny
nebyly
(pouze
o
5,4
%)
při
statisticky
nevýznamném
rozdílu.
Při
porovnání
terapeutických
výsledků
vzhledem
k
dávkám
bentonitu
použi-
tým
v
prevenci
(tab.
H)
zjistíme,
že
po
prevenci
jednou
polévkovou
lžíci
se
do-
sáhlo
nižších
terapeutických
výsledků
než
po
prevenci
dvěma
a
třemi
polévkovými
lžicemi.
Také
z
hlediska
vyléčených
telat
do
šestého
dne
léčby
bylo
nejméně
telat
vyléčeno
ve
skupinách
telat,
která
dostávala
preventivně
jednu
polévkovou
lžíci
bentonitu.
Vyšší
terapeutický
efekt
jsme
zjistili
při
prevenci
dvěma
lžícemi
ben-
tonitu.
Nejlepších
výsledků
jsme
dosáhli
při
prevenci
třemi
polévkovými
lžícemi
pro
die
a
následnou
terapií
šesti
polévkovými
lžícemi.
Zjištění
značného
terapeutického
efektu
bentonitu
je
velmi
zajímavé,
neboť
celkem
vyléčil
96,2
%
z
234
telat
a
procento
úhynu
(1,7
%)
bylo
hluboko.
pod
celostátním
průměrem.
Porovnáme-li
námi
dosažené
výsledky
s
účinkem
antibiotik,
resp.
chemote-
rapeutik,.
zjistíme,
že
rozdíl
v
účinnosti
není
značný
a
že
s
řadou
antibiotik
i
chemoterapeutik,
resp.
kombinací
jsme
měli
i
nižší
terapeutické
výsledky..
Nižšího
procentuálního
vyléčení
jsme
dosáhli:
sulfadimidinem
92,8
%
(B
a
r
t
o
š
a
kol.
1972c),
kombinací
chloramfenikolu
se
sulfadimidinem
91,1
%
resp..
92,9
%,
kombinací
chloramfenikolu
s
furazolidonem
86,6
%
resp.
93,2
%,
kom-
binací
sulfadimidinu
s
furazolidonem
92,6
%
resp.
89,3
%
(B
a
r
t
o
š
a
kol..
1972b),
kombinací
neomycinu
s
furazolidonem
91,1
%
(P
oláková
a
kol.
1971),
kombinací
streptomycinu,
ftalylsulfathiazolu
a
furazolidonu
88,4
%
telat
(B
a
r
t
o
š
a
kol.
1971),
Colimycinem
93
%,
(L
e
b
d
u
š
k
a
a
kol.
1972b),,
chlortetracyklinem
95
%
telat
(B
ar
t
o
š
a
kol.
1974).
Vyššího
procentuálního
vyléčení
jsme
dosáhli
ftalylsulfathiazolem
-
97,7
%
vyléčených
(B
a
r
t
o
š.
a
kol.
1.973),
Antirhoinem
98,1
%
(P
oláková
a
kol.
1972),
Igurdinem
Spofa
97,6
%
(B
a
r
t
o
š,
Lebduška
1971),
kombinací
streptomycinu,.
VETERINÁRNÍ
MEDICINA
-
1974
711
italylsulfathiazolu,
sulfadimidinu
98,8
%,
Streptonamidem
Spofa
98,4
%,
strep-
tomycinem
samotným
98,3
%
(L
ebduška
a
kol.
I972a),
kombinací
chlo:-
tetracyklinu
s
nitrofurantoinem
98,8
%,
nitrofurantoinem
96,8
%
(B
artoš
a
kol.
1974).
Při
aplikaci
kyseliny
nalidixové
jsme
vyléčili
stejné
procento
te-
lat,
tj.
96,2
%
(B
a
r
t
o
š
a
kol.
1972a)
jako
při
použití
bentonitu.
Furazoli-
donem
jsme
v
různých
pokusech
vyléčili
94,2
%
97,6
%
telat
(B
a
r
t
o
š
a
kol.
1972b).
Tedy
s
osmi
léčivy
jsme
dosáhli
o
1,2
%
9,6
%
horších
vý-
sledků
a
se
sedmi
léčivy
o
0,6
%
2,6
%
lepších
výsledků
než
při
aplikaci
bentonitu.
II.
Porovnání
léčebné
účinnosti
bentonitu
ve
skupinách
telat,
která
dostávala
provedeny
od
1.
2.
1972
do
16.
10.
1973
Počet
chovů
3
Období
20.
3.-9.9
9.
1973
6
1.
2.
1972
16.
10.
1973
2
8.
4.-26.
7.
1972
10*)
1.
2.
1972
16.
10.
1973
Celkem
(po
prevenci
a
bez
prevence)
Prevence
dávka
pro
die
betonit
1
polévková
lžíce
bez
prevence
betonit
2
polévkové
lžíce
bez
prevence
betonit
3
polévkové
lžíce
bez
prevence
betonit
1
3
polévkové
lžíce
bez
prevence
1111111•111121.11
11
Počet
léčených
telat
Dávka
pro
die
počet
polévkových
lžic
Vyléčeno
do
šestého
dne
počet
telat
0/
/o
32
4
27
84,4
35
4
30
85,7
93,6
95,3
47
4
44
64
61
27
6
27
100,0
96,6
29
6
28
106
~ffill01«
4
6
98
92,5
93,0
128
4
6
119
"i11181.1fflibasa...41~1~128010
234
4
6
217
92,7
Vysvětlivky:
*)
u
jednoho
chovu
byly
použity
dvě
i
tři
polévkové
lžíce
areimr~~1~~0110,5
Pokud
se
týče
cenové
otázky,
1
kg
bentonitu
stojí
40
Kčs,
tedy
jedna
polév-
ková
lžíce
0,28
Kčs.
Při
terapeutickém
dávkování
čtyři
šest
Lžic
pro
die
to
představuje
1,12
1,68
Kčs.
Průměrná
doba
léčení
bentonitem
byla
asi
tři
dny,
což
činí
3,36
5,04
Kčs.
Porovnáme-li
cenu
za
šestidenní
léčbu
bento
-
nitem
(6,72--
10,08
Kčs),
zjistíme
v
porovnání
s
cenami
jiných
léčiv
za
stejnou
dobu
(L
e
b
d
u
š
k
a
a
kol.
1973),
že
cenově
by
byl
levnější
pouze
sulfadirnidin
712
VETERINÁRNÍ
-
MEDICÍNA
-
1974
(9,60
Kčs)
a
ftalylsulfathiazol
(6,48
Kčs).
Naproti
tomu
cena
ostatních
léků
je
vyšší.
U
Streptonamidu
a
Furantoinu
po
12,00
Kčs,
u
chlortetracyklinu
a
streptomycinu
po
18,00
Kčs,
u
Antirhoinu
39,60
Kčs
a
nejvyšší
ceny
jsou
při
použití
chloramfenikolu
48,00
Kčs
a
neomycinu
64,80
Kčs.
Také
z
tohoto
pře-
hledu
se
jeví
použitelnost
bentonitu
velmi
slibně.
Po
napsání
rukopisu
jsme
dokumentovali
ještě
práce
Slaniny
a
kol.
(1973,
1974)
a
B
u
r
d
o
v
é
a
kol.
(1974),
které
pojednávají
o
aplikaci
bentonitu
dojnicím
a
při
výkrmu.
Výsledky
těchto
prací
již
nerozvádíme,
poněvadž
nepojednávají
o
pre-
venci
ani
terapii
gastroenteritid
novorozených
telat.
preventivně
bentoniL
a
která
nedostávala
žádný
prevenční
prostředek.
Pokusy
byly
Průjem
se
zastavil
za
dní
bez
ohledu
na
délku
léčby
Vyléčeno
od
šestého
dne
léčby
Recidivy
Nutné
porážky
Úhyny
°/
z
léčených
1:Thvnv
y
-
'
"
°
z
celkového
počtu
telat
průměr
min.
max.
počet
telat
o
,
'
počet
telat
0
,
/c)
počet
telat
o
,
ĺ
"
počet
telat
0
,
ĺ
o
počet
telat
0
,
3,6
(1,0-9,0)
28
87,5
O
0,0
2,9
0
0,0
0,0
4
1
12,5
4
6,2
3,7
(1,0-11,0)
34
97,1
1
O
2,9
1
1,4
0,0
2,7
(0,5-9,0)
47
100,0
2
4,3
O
O
0,0
O
3
0,0
O
2,8
(0,5-
6,0)
61
95,3
2
3,1
0,0
4,7
3
2,3
2,8
(0,75
-
5,75)
27
100,0
4
14,8
0
0,0
O
0,0
O
0,0
3,0
(0,5
-
6,75)
28
96,6
2
6,9
1
3,4
O
0,0
O
0,0
3,0
(0,5-9,0)
102
96,2
6
5,7
O
0,0
4
3,8
4
1,7
3,1
(0,5
-11,0)
123
96,1
5
3,9
1
0,8
4
3,1
4
1,7
3,0
(0,5-11,0)
---.......
225
96,2
11
4,7
1
0,4
8
3,4
8
1,7
Poděkován
1:
Za
spolupráci
v
chovech
děkujeme
okresním
a
obvodním
veterinár-
ním
lékařům
OVZ
Senica,
Uherské
Hradiště,
Vyškov,
Trnava.
Za
technickou
spolu-
práci
děkujeme
s.
B.
Seidlové.
Literatura
ALMQUIST
H.
J.
a
kol.,
1967,
The
effeet
of
bentonites
on
nutrient
retention
by
turkeys.
Feedstuffs
39,
20
:
54.
VETERINARM
MEDICŤNA
1974
713
ANDERSON
W.,
1972,
Feedstuffs
44,
34
:3
a
86.
Cit.:
KIVKUCAN
F.
R.,
1973,
Pri-
menenije
natrijevogo
bentonita
v
životnovodstve.
Selskoje
chozjajstvo
za
ru-
bežom
(Životnovodstvo)
2
:
18-19.
BARTOŠ
J.,
LEBDUŠKA
J.,
1971,
Vitalin
(IgurdinR
Spofa)
v
léčbě
gastroenteritid
novorozených
telat.
Vet.Med.
(Praha)
16,
11-12
:
725-734.
BARTOŠ
J.,
LEBDUŠKA
J.,
HABRDA
J.,
1973,
Ftalylsulfathiazol
v
prevenci
a
léč-
průjmových
onemocnění
novorozených
telat.
Vet.Med.
(Praha)
18,
5
:
281-290.
BARTOŠ
J.,
LEBDUŠKA
J.,
POLÁKOVÁ.
M.,
1971,
Účinnost
kombinací
streptomyci-
nu
se
sulfonamidy
a
furazolidonem
při
kolibacilózách
novorozených
telat.
Vet.
Med.
(Praha)
16,
6
:
341-352.
BARTOŠ
J.,
POLÁKOVÁ.
M.,
HABRDA
J.
1974,
Porovnání
účinnosti
kombinace
chlortetracyklinu
s
nitrofurantoinem
s
jednotlivými
složkami
při
průjmech
novo..
rozených
telat.
Vet.
Med.
(Praha)
19,
1
:
21-30.
BARTOŠ
J.,
POLÁKOVÁ
M.,
HORNICH
M.,
1972a,
Léčba
gastroenteritid
novoro-
zených
telat
kyselinou
nalidi
-
xovou.Véterinaria,
Spofa,
14
:
51-58.
BARTOŠ
J,.
POL.AKTWÁ.
M.,
LEBDUŠKA
J.,
1972
b,
Účinnost
kombinací
chloram-
fenikolu,
sulfadimidinu,
furazolidonu
a
jejich
složek
při
gastroenteritidách
no-
vorozených
telat.
Vet.
Med.
(Praha)
17,
3
:
149-158.
BARTOŠ
J.,
LEBDUŠKA
J.,
HABRDA
J.,
MRVA
V.,
1972c,
Sulfadimidin
v
prevenci
a
léčbě
průjmových
onemocnění
novorozených
telat.
Vet.
Med.
(Praha)
1.7,
11
:
:
685-696.
BURDOVÁ
O.,
BALÁZ
J.,
ŠTEFUNKA
F.,
1974,
Vplyv
pufrácie
krmnej
dávky
doj-
nic
montmorillonitom
(bentonitom)
na
zloženie
mlieka.
Vet.
Čas.
4
:
109-111.
BURKITT
W.
H.,
1969,
Sodium
bentonite
addition
to
high
concentrate
pelleted
ra-
tions
self-fed
to
finishing
yearling
cattle.
Feedstuffs
41,
45
:
32-39.
EVERSON
R.
a
kol.,
1971,
J.
Anim.
Sci.
33
:
891-894.
Cit.:
KIVKUCAN
F.
R.,
1973,
Primenenije
natrijevogo
bentonita
v
životnovodstve.
Selskoje
chozjajstvo
za
ru-
bežom
(Životnovodstvo)
2
:
18-19.
FEEDSTUFFS,
1967,
39,
35
:
1
a
59.
GREGOR
M.,
CICEL
B.,
1969,
Bentonit
a
jeho
využitie.
SAV,
Bratislava
:
404
s.
JONES
L.
M.,
1968,
Veterinary
Pharmacology
and
Therapeutics.
Iowa
State
Uni-
versity
Press,
Ames,
USA,
1037
s.
LEBDUŠKA
J.,
BARTOŠ
J.,
HABRDA
J.,
1972a,
Účinnost
streptomycinu
a
jeho
kom-
binací
s
ftalylsulfathiazolem
a
se
sulfadimidinem
při
gastroenteritidách
telat.
Vet.
Med.
(Praha)
17,
11
:
697-704.
LEBDUŠKA
J.,
BARTOŠ
J.,
HABRDA
J.,
1973,
Výzkum
neantibiotických
prevenčních
a
léčebných
prostředků
proti
gastroenteritidám
novorozených
telat.
Výzkumná
zpráva.
Brno,
Výzkumný
ústav
veterinárního
lékařství
ČAZ,
53
s.
LEBDUŠKA
J.,
BARTOŠ
J.,
POLÁKOVÁ
M.,
1972b,
Colimycin
v
terapii
průjmových
onemocnění
novorozených
telat.
Vet.
Med.
(Praha)
17,
3
:
141-148.
MARTIN
L.
C.,
CLIFFORD
A.
J.,
TILLMAN
A.
D.,
1969,
Studies
on
sodium
ben-
tonite
in
ruminant
diets
containing
urea.
J.
Anim.
Sci.
29
:
777-782.
MYSLIVEC
V.,
1957,
Statistické
metody
zemědělského
a
lesnického
výzkumnictví.
Praha.
POLÁKOVA
M.,
LEBDUŠKA
J.,
BARTOŠ
J.,
1971,
Léčba
kolibacilóz
novorozených
telat
kombinací
neomycinu
s
furazolidonem.
Vet.
Med.
(Praha)
16,
4
:
247-254.
POLÁKOVÁ
M.,
LEBDUŠKA
J.,
BARTOŠ
J.,
1972,
Antirhoin
v
léčbě
gastroenteritid
novorozených
telat.
Vet.
Med.
(Praha)
17,
6
:
321-327.
QUIESENBERRY
I.
H,,
BRADLEY
J.
W.,
1964,
Sodium
bentonite
feeding
exPeri'
ment.
Feedstuffs
36
:
22.
RINDSIG
R.,
SCHULTZ
L,,
1.970,
J.
Dairy
Sci.
53
:
888.
Cit.:
KIVKUCAN
F.
R.,
1973,
Primenenije
natrijevogo
bentonita
v
životnovodstve.
Selskoje
chozjajstvo
za
ru-
bežom
(Životnovodstvo)
2
:
18-19.
ROTH
Z.,
JOSIFKO
M.,
MALÝ
V.,
TRČKA
V.,
1962,
Statistické
metody
v
experi
-
mentální
medicíně.
Praha.
SALAJKA
E.,
1968,
Koliinfekce
selat
z
hlediska
etiologického.
Stud.
Inf.
ÚVTI,
Veterinářství
1-2
:
119.
714
VETERINARNI
MEDICINA
-
1974
SALAJKA
E.,
ŠTĚPÁNEK
J.,
1971,
Akutní
enterální
infekce
telat
a
selat
v
raném
postnatálním
období.
Vet.
Med.
(Praha)
16,
3
:
117-124.
SEDLÁK
J.,
RISCHE
H.,
1961,
Enterobacteriaceae-Infektionen.
Leipzig.
SLANINA
L.,
LEHOCKÝ
J.,
SOKOL
J.,
ROSIVAL
I.,
BURDOVA
O.,
1973,
Pufrácia
krmnej
dávky
montmorillonitom
(Bentonitom)
u
prežúvavcov
v
experimentál-
nych
podmienkach.
Vet.
Med.
(Praha)
18,
8
:
465-474.
SLANINA
L.,
SOKOL
J.,
LEHOCKÝ
J.,
ROSIVAL
I.,
ŽÚREK
A.,
1973,
Krátkodobá
pufrácia
bachora
montmorillonitom
(bentonitom)
výkrmového
dobytka
v
terén-
nych
podmienkach.
Vet.
Med.
(Praha)
18,
12
:
727-734.
SLANINA
L.,
SOKOL
J.,
LEHOCKÝ
J.,
ROSIVAL
I.,
1974,
Celoročná
pufrácia
krm-
nej
dávky
montmorillonitom
(bentonitom)
u
dojníc
a
jej
vplyv
na
zdravotný
stav,
hematologické
a
biochemické
ukazovatele.
Vet.
Med.
(Praha)
19,
8
:
463472.
STOTZKY
G.,
REM
L.
T.,
1966,
Influence
of
clay
minerals
on
microorganisms.
I.
Montmorillonite
and
kaolinite
on
bacteria.
Can.
J.
Microbiol.
12
:
547-563.
STOTZKY
G.,
REM
L.
T.,
1967,
Influence
of
clay
minerals
on
microorganisms.
4.
Montmorillonite
and
kaolinite
on
fungi.
Can.
J.
Microbol.
13
:1535-1550.
Došlo
dne
24.
'7.
1974
BAPT0111
FABP,LIA.
ÍI.
(Hay
,
n-w-xce.nexr,onaTenbcKnik
1411CTIITyr
BeTepHHapHH,
BpHo,
qexo--
c.aoBaKH51).
BeHTOHMT
B
ripo4m.rtaKTHRe
H
.TICLICH1113
noHoca
110B0pOZCZkCHIILIX
zezanc.
Vet.
Med.
(Praha)
19
(12)
:
707-716,
1974.
B
10
pasBe,uermax
npoŤnsnaKTnuecxn
240
Te.715{Tam
nozzaBa.ne.a
6CHTOHFIT
(Bentonitum
Spofa)
nose
OnHOI3
C
TO
JI0B0iI
JI0
?K
KI21
1
3
pasa
B
nelib.
nonoc
nacTa.n
y
41,2'
0
/p
Te.nsur
111)146.711
,
13n-
Te.ribno
qepe3
6,2
4U-151.
Kolupo.aBHaa
rpynna
cocTo5ma
113
241
Te.nemca,
sa6one.Tio.
53,1
%
TCJIHT
IlpH6J114314TCJIBI-10
gepe3
5,7
II,1151.
P.33/111tIlle
craTHCTHuecKIl
3Bax4P1M0e
(P
=
0,05).
,,E(.71a
.negeHusi
ilpHMCHF1.7/CB
6eHTOHHT
B
nose
2:1Byx
CTOJIOBIAX
.710)
-
KeK
2--3
pasa
B
):C111,
y
234
TeJIFIT;
6bIJ10
BbI,Tie
,
1C1-10
96,2
%,
pC1414BYIBLI
6bIJIH
ycrraHoBneHm
y
4,7
%,
6M.TI
y
0,4
ob
o
,
rm6e.m,
143
ziPIGRa
.netixmmx
cocTawlyula
3,4
%,
ri
,
r6em,
z3
o6Lnero
tinc.na.
Ten
1,7
%.
B
rpynne
TeJIBT
KoTopmm
no,aaBanes{
6ewrouuT
rxe
11pOŤIIJIaKTrIxICCKII,
143
106
TeJIaT
3T11
M
>Ke
JieKa.pcTsom
6bino
BEInetieno
96,2
%,
B
rpynne
TCJISIT,
6e3
np047x..naKTrulecKxx
mep,
BBIjleqUJIOCE,
96,1
%
113
128
TC.FIRT.
MOnOI[HSIK;
raerpo3nrepriT;
Tewrra;
E.
soli;
xemonpoŤwaaKTuKa;
Tepanvm;
Bentonitum
Spofa
BARTOŠ
J.,
HABRDA
J.
(Veterinary
Research
Institute,
Brno,
Czechoslovakia).
Bentonite
in
the
Prevention
and
Treatment
of
Diarrhoeas
in
New
-Born
Calves.
Vet.
Med.
(Praha)
19
(12)
:
707-716,
1974.
Bentonite
(Bentonitum
Spofa)
in
the
dose
of
one
spoonful
was
preventively
admi-
nistered
to
240
calves
in
10
herdy
once
to
three
times
a
dayy.
In
44.2
%
of
calves,
diarrhoea
occurred
after
6.2
days,
on
an
average.
The
control
group
was
formed
by
241
calves;
53.10/
of
these
calves
showed
signs
of
disease
after
5.7
days,
on an
average.
The
difference
is
statistically
significant
(P
=
0.05).
Bentonite,
was
used
therapeutically
in
the
dose
of
two
spoonfuls
administered
twice
to
three
times
a
day
to
calves.
96.2
%
of
these
calves
recovered,
relapses
occurred
in
4.7
%,
emergency
slaughter
in
0.4
%;
the
mortality
was
3.4
%
of
the
number
of
treated
calves
and
1.7
0
/
0
of
the
total
number
of
calves.
In
the
group
of
calves
which
had
been
treated
also
preventively
with
bentonite,
the
same
preparation
healed
96.2
0
/
0
of
106
calves,
and
in
the
group
of
animals
without
preventive
bentonite
administration
the
rate
of
recovered
cases
was
96.1
of
128
animals.
young
animals;
gastroenterites;
calves;
E.
soli;
chemoprophylaxis;
therapy;
Bentoni-
tum
Spofa
BARTOŠ
J.,
HABRDA
J.
(Forschungsinstitut
fiir
Veterinrmedizin,
Brno,
Tschecho-
slowakei).
Bentonít
in
der
Prčivenz
und
Therapie
von
Durchfallerkrankungen
neu-
geborener
Kčilber.
Vet.
Med.
(Praha)
19
(12)
:
707-716,
1974.
In
zehn
Zuchten
wurde
insgesamt
an
240
Kálber
Bentonit
(Bentonitum
SPOFA)
in
Gaben
von
einem
bis
drei
Suppenffiffel
tglich
verabreicht.
Der
Durchfall
zeigte-
VETEMNARNI
MEDIC1NA
-
1974
715
sich
bei
44,2
%
der
Kálber
in
durchschnittlich
6,2
Tagen,
Die
Kontrollgruppe
be-
stand
aus
241
Kálbern,
von
denen
53,1
0
/
0
in
durchschnittlich
5,7
Tagen
an
Durch-
lan
erkrankten.
Der
Untershied
ist
statistisch
signifikant
(P
=
0,05).
Zur
Therapie
wurde
Bentonit
in
Gaben
von
zwei
SuppenlMfeln
zweimal
bis
dreimal
táglich
bei
234
Kálbern
benutzt,
von
denen
96,2
0
/
0
.
gesundeten.
Bei
3,4
0/
stellten
sich
Rezidi-
ven
ein,
0,4
=
wurden
notgeschlachtet,
3,4
%
der
behandelten
bzw.
1,7
0
/
o
der
Gesamt-
zahl
der
Kálber
verendeten.
Bei
der
Kálbergruppe,
der
Bentonit
práventiv
verab-
reicht
wurde,
gesundeten
bei
Applikation
des
Bentonits
96,2
0/
von
106
Kálbern,
wáhrend
bei
der
Gruppe,
die
Bentonit
práventiv
nicht
bekam,
96,1
°/
0
von
128
Kál-
bern
gesundeten.
Jungtiere;
Gastroenteritiden;
Kálber;
E.
soli;
Chemoprophylaxe;
Therapie;
Bento-
nitum
SPOFA
Adresa
autorů:
MVDr.
J.
B
a
r
t
o
š,
CSc.,
MVDr.
J.
H
a
b
r
d
a,
Výzkumný
ústav
veterinárního
lékař-
ství,
Hudcova
70,
621
32
Brno-Medlánky
716
VETERINÁRNÍ
MEDICÍNA
-
1974